Již dlouhou dobu se setkáváme se stížnostmi občanů, jejichž pozemky nový územní plán nutí odstupovat od osy cesty na vzdálenost čtyř metrů. Tento regulativ byl včleněn do územního plánu tzv. ideologicky aniž by jeho autoři zkoumali dopad na obyvatele obce.
Cílem regulativu je dosáhnout v zástavbě toho, aby dvousměrné cesty měly šíři 8 metrů, respektive 6,5 metru v případě jednosměrných ulic, a to jak při navrhování parcelace nových ploch, tak je toto ustanovení uplatňováno i ve staré zástavbě, kde cesty většinou této šíře ani zdaleka nedosahují. Při jeho obhajobě se hovoří o tom, že lidé si neoprávněně zaplotili cesty a obec jen chce, aby tyto neoprávněně zaplocené pozemky dali obci za 1 Kč a ustoupili s plotem.
Takto formulováno to zní zcela logicky. A náprava tohoto stavu je právně vymahatelná. Ovšem při podrobném zkoumání zaplocení a katastrálního vymezení pozemků je celá záležitost mnohem složitější. Padesát procent oplocení odpovídá zaměření. Některé parcely jsou zaploceny dokonce méně, než by měly být. Jiné pozemky ležící mezi cestami jsou zaploceny mimo své zaměření. V jedné cestě jsou ploty na obecním pozemku a v druhé je naopak jejich plot postaven v neprospěch majitele. Většinou jde o rozměrově identické plochy. (např. parcely mezi ulicemi Dubí I a Dubí II). Tyto případy by se daly vyřešit směnou mezi obcí a majitelem pozemku. Při podrobném studiu zaplocení kolem cest je možné zjistit, že ustoupením plotu na místo, kde by měl podle vyměření pozemku stát, by se požadované šíře cesty stejně většinou nedosáhlo. Proto platí regulativ, který chce, aby majitel postoupil i část vlastního pozemku. Obec mu za to nabízí odkup pozemku za 1 Kč a zaplacení nového zaměření v hodnotě 15.000 Kč.
Toto ustanovení má být aktivováno u stavebních parcel na nichž už stojí nemovitost vždy, když majitel pozemku požádá o stavební povolení. Pokud jej chce získat, musí souhlasit s ustoupením svého plotu.
Co to v praxi znamená uvedu na příkladech náhodně vybraných parcel v Olešku.
Příklad první: vezměte si ulici U Jednoty a například pozemek 152/1. Ulice zde nemá šíři ani šest metrů. Tento pozemek je správně zaplocen, tj. katastrální hranice pozemku a plotu jsou identické. Když majitel pozemku požádá o stavební povolení, bude obec na základě regulativu požadovat, aby s plotem ustoupil o 1 m a plot byl 4 m od osy komunikace. Co to ve svém důsledku pro stavebníka znamená? Bude muset ustoupit o 1 m v délce 20 m svého plotu. Tedy pozemek, který byl dosud za plotem a měl hodnotu 20 x 1250 Kč (tj. 25000 Kč). Počítám hodnotu podle ceny, která pro prodej pozemku platí v obci. Nikoliv tržní hodnotu. Stavebník bude muset zbourat plot a postavit nový. Podle toho bude-li plot z pletiva nebo zděný a zda si ho bude stavět vlastními silami či stavbu provede firma, se cena nového plotu může pohybovat v rozmezí od 20.000 Kč do 70.000 kč. Tyto náklady obec nebere v potaz a stavebníkovi nabízí odkup pozemku za 1,- Kč a 15.000 Kč za geometrické zaměření. Nepoměr je asi zřejmý. Z hlediska stavebníka, jde o vynucený krok, nejspíš nebude ochoten se svého pozemku vzdát. Pak nastává problém.
Pozemek neprodá, ale přesto bude část jeho soukromé parcely součástí obecní cesty. To pro obec znamená, že tuto ulici nebude moci opravovat ani udržovat, neboť jí zákon nepovoluje používat obecní prostředky pro udržování soukromého majetku. Takže při striktním uplatňování tohoto regulativu a rozhodnutí majitelů sice ustoupit s plotem, ale pozemek neprodat, nebude možné, aby se obec o své cesty starala. Budou pak možná osmimetrové, ale ve stále se zhoršujícím stavu. Nedivím se, že o tomto regulativu lidé hovoří jako o krádeži za bílého dne nebo o skryté formě vydírání.
Příklad druhý: například pozemek 148/3 na rohu ulici Průběžná II a Vltavská. Tento pozemek je oplocen v souladu s katastrálním zaměřením. I tady má cesta Průběžná II a ulice Vltavská šíři kolem 6 m. Když si majitel pozemku zažádá o stavební povolení, bude muset ustoupit nejméně o 1 m v celé délce v ulici Průběžná II. Což je 38 m. A v ulici Vltavská o 1 m v délce 28 metrů. Celkem tedy 66 m2. To při obecní ceně přestavuje hodnotu 85 000 Kč. Cena stejné délky nového plotu rozhodně nevyjde pod 60 000,- Kč při velmi střízlivém odhadu. Dále bude stavebník nucen ustoupit se stavbou garáže, která je postavena u plotu. (To vyčíslit nedokážu.) Tedy mluvíme o nákladech několika set tisíc. Dnešní situace vedení plotu v Průběžné II je taková, že vede těsně po hranici strže, která končí cca 4 m hluboko pod nivelitou vozovky. Pokud majitel pozemek postoupí za 1 Kč, tak obec zde bude muset vybudovat 4 m vysokou opěrnou zeď a zavézt strž zeminou i upravit nový povrch vozovky, a to rozhodně nebude za 15.000 Kč + 1 Kč. V případě, že majitel nedá souhlas k odkupu, bude mít obec cestu ukončenou čtyřmetrovým srázem.
Příklad třetí: rohový pozemek 43/5, ohraničený ulicemi Krátká, U Hrušky a K Jezírkům. Stojí na něm chata a lze u něj předpokládat, že se zde časem začne stavět a co to při současném regulativu bude pro majitele znamenat. V ulici Krátká jeho plot měří 71 metrů bude muset ustoupit o 2 m, protože šíře vozovky zde není ani 4 m. V ulici U Hrušky má jeho plot délku 50 metrů a zde bude muset ustoupit s plotem o 1 m. V ulici K Jezírkům je odstup plotu od osy cesty plus mínus požadované 4 m. Ovšem průběh plotu neodpovídá katastrálnímu zaměření, obec využívá větší plochu jeho pozemku než je neoprávněně zaplocená obecní plocha. Tady by se jistě dala provést výměna a nové zaměření. Jaký je výsledek? Nebudu znovu vypočítávat hodnotu skoro 200 m2 pozemku, o které bude muset majitel ustoupit. Myslím, že počítat umíme všichni. Opravdu bych se majiteli divil, kdyby postoupený pozemek obci prodal za jednu korunu.
Mohl bych pokračovat a nebyl by to radostný výčet toho, co praktická situace přináší. Ale myslím, že to pro příklad stačí. Ustoupení pozemků a odmítnutí jejich prodeje situaci neřeší, ale jen dále komplikuje. A vytváří problémy nové s přesahem do budoucnosti. Jedním z takových problémů bude i změna proporcí zastavěné plochy, zpevněných ploch a ploch zeleně po odstoupení části pozemku. Může dojít k porušení zákonem stanovených parametrů.
Platný územní plán není první ani poslední pro naši obec. Možná za deset či patnáct let přijdou rozumní lidé (ne apologeti), uspořádají referendum a plán změní. Osobně se domnívám, že regulativ v současné podobě situaci s komunikacemi nevyřeší.
Současný regulativ bude způsobovat víc problémů než užitku. Existuje několik řešení, protože obecní zastupitelstvo je tu od toho, aby lidem život v obci usnadňovalo a konalo v jejich prospěch.
Pokud jako obec chceme osmimetrové (nebo šest a půl metrové) cesty, musíme tyto pozemky od majitelů odkoupit za rozumnou cenu.
Můžeme také na tento regulativ ve stávající zástavbě rezignovat.
Další řešení je, že ve spolupráci s dopravními odborníky vytvoříme pro obec plán vybraných cest (dvousměrných i jednosměrných) a u nich budeme regulativ uplatňovat za podmínky odkupu pozemků. K tomu v rozpočtu vyčlenit každoročně částku, která umožní tyto cíle naplnit. A to nebude možné bez velmi podrobného vyhodnocení situace u všech obecních cest. Celý regulativ poté vymezit vzhledem k situování pozemků (např. jen tu část oplocení, kde má pozemek vjezd). Ovšem bez podrobné analýzy a vyhodnocení nemá takové rozhodnutí smysl. Jistě existují i další možnosti řešení. Rozhodně je celá věc zralá na změnu územního plánu.
Nyní tak trocha futurologie. Jsme obec blízko Prahy, dokonce velmi blízko. Když se podíváte, tak se metropole od 9. století rozšiřovala v soustředných kruzích a jak místa jako Nusle, Vinohrady, Stodůlky, Vršovice, Strašnice, Zbraslav atd. byla kdysi obcemi a dnes jsou to regulérní městské části. I naše obec bude jednou součástí hlavního města. Odhaduji, že do konce století (ne nadarmo se zdejší okres nazývá Praha západ), samozřejmě pokud nepřijde válka, hospodářská krize či několikaletá pandemie. Myslím si, že bychom se měli soustředit na to, abychom uchovali to, co je pro tuto obec cenné.
Tím je v první řadě příroda, která ji obklopuje. Pečujme o lesy, starejme se, aby byly zdravé a docházelo k promyšlené výměně jejich porostů. Dalším devízou, kterou bychom měli zachovat, je neprůjezdná hlavní komunikace. A věnovat se výstavbě infrastruktury obce, která bude sloužit všem a všichni z ní budou mít užitek. Pokud k tomu dojde a Praha k nám dokročí, bude skvělé, když nás do sebe začlení v této pro všechny prospěšné podobě.
Zastupitel Josef Harvan